Historie rozhlasu: Cesta vzdušnými vlnami | Stannah

Historie rozhlasu: Zajímavá cesta vzdušnými vlnami

Věděli jste, že více než polovina světové populace není připojena k Internetu? Rozhlas je stále nejspolehlivějším médiem

Autor článku Stannah

Historie rozhlasu: zajímavá cesta vzdušnými vlnami!

13.  února 1946 realizovala Rozhlasová stanice Organizace spojených národů své první vysílání. Byl to slavnostní okamžik, kdy svět směřoval od období násilí a tragédií k době mezinárodního míru a bezpečnosti.

Pro ocenění významu tohoto období v historii rozhodla výkonná rada UNESCO o zavedení Světového dne rozhlasu; stalo se tak v roce 2016. Hlavním cílem bylo zvýšit povědomí veřejnosti o významu rozhlasu v naší společnosti a posílit spolupráci mezi vysílacími stanicemi z různých zemí. Poznat historii rozhlasu znamená pochopit, jak masmédia pomáhala utvářet hlavní události 20. století.

Obsah:

Věděli jste? Fakta UNESCO
Vynález rozhlasu
Historie rozhlasu

Podívejte se na tyto zajímavé a překvapivé skutečnosti o rozhlasu

Fakta UNESCO o rozhlasu

Fakta z UNESCO: Věděli jste?

Překvapilo by vás, kdybyste zjistili, že 94% dospělých poslouchá rozhlas každý týden? Ať už prostřednictvím svých smartphonů, osobních počítačů nebo v automobilech: celosvětově poslouchá rozhlasové vysílání více lidí ve srovnání s těmi, kteří sledují televizi nebo streamují videa na svých smartphonech. Je toho ale ještě více!

Podle odhadů UNESCO existuje v rozvojových zemích 800 milionů radiopřijímačů. Radiopřijímač má také 73% zemědělců, protože v některých rozvojových zemích je to jediný způsob, jak získat přístup k informacím. 9000 dětí v Jihoafrické republice má přístup ke vzdělání prostřednictvím solárních radiostanic; 3,9 miliardy lidí nemá přístup k internetu.

Fakta UNESCO o rozhlasu

Zdroj: Údaj z grafických informací UNESCO o Světovém dnu rozhlasu

UNESCO také upozorňuje na některé zajímavé skutečnosti z různých zemí:

  • Norsko bude od prosince 2017 zcela digitální, norské FM stanice budou vypnuty.
  • Syrská rozhlasová stanice Rozana používá aplikaci WhatsApp ke shromažďování informací od svých posluchačů.
  • Bhubaneswar v Indii organizuje Světový den rozhlasu, na němž bude výstava 2000 starožitných radiostanic.
  • Argentinci tráví poslechem rozhlasu v průměru 20,8 hodin týdně.
  • První komunitní rozhlas v Maroku byl uveden do provozu v roce 2016.
  • Kongo bude mít svůj první komunitní rozhlas od 13. února 2017; stanici produkuje UNESCO.
  • Kimbobo: Klub posluchačů Bandundu FM pomáhá vytvářet rozhlasové programy pomocí investice 200 dolarů měsíčně, které vydělá zpracováním rýže; své zisky posílá zpět do rozhlasové

Jak začala tato cesta vzdušnými vlnami?

Vynález rozhlasu

Vynález rozhlasu

Žádný jiný moderní vynález se nestal tak významným navzdory počátečním předpokladům. Někteří lidé si mysleli, že rozhlas je kouzlo; mnozí jej nejprve podceňovali, neviděli obrovský potenciál elektromagnetických vln.

Ale rozhlas nebyl vynalezen jediným člověkem; na objevu bezdrátové telegrafie a realizaci prvního vysílání participovalo několik osob.

vyzadejte si kalkulaci zdarma

Žádejte katalog

Žádejte nyní katalog schodišťových výtahů zdarma
Tak získáte všechny potřebné informace jednoduše přímo k vašim dveřím.

Získejte katalog hned teď

Maxwell

Vše začalo teoretickými a matematickými studiemi Jamese Clerka Maxwella, publikovanými v roce 1864. James Clerk Maxwell (1831-1879) byl skotským vědcem v oboru matematické fyziky, který položil základy pro vynález rozhlasu. V podstatě objevil elektromagnetické vlny.

Hertz

Rudolf Hertz (1857-1894), německý fyzik, prováděl příslušné experimenty a prokázal platnost Maxwellových teorií v roce 1899. Hertz dokázal existenci vzdušných elektromagnetických vln, které byly později nazvány jako „Hertzovy vlny“. V té době se tento mimořádný experiment nesetkal s uznáním, které si zasluhoval. Nicméně, po Hertzově smrti v roce 1894 mělo jeho dědictví hluboký vliv na vědce po celém světě.

Marconi

Guglielmo Marconi (1874-1937), italský vynálezce, pomáhal při dalším rozvoji rozhlasu.

Po prostudování studie Hertze o elektromagnetických vlnách začal Marconi chápat a rozvíjet vlastní teorie. Během léta 1894 pracoval Marconi ve dne i v noci, aby vybudoval nástroje potřebné k uskutečnění Hertzových experimentů. Zpočátku přinesly jeho pokusy jen frustraci; ale na jaře roku 1895 Marconi zjistil, že uzemněné antény mohou vysílat signály dále než na vzdálenost jedné míle, nejen pár set yardů (jak se dříve předpokládalo). Jeho největší touhou bylo dokázat, že hertzské vlny mohou překonat překážky a dostat se k místům, které jsou daleko z dohledu.

V srpnu 1896, po sérii pozitivních výsledků, založil společnost Wireless Telegraph and Signal Company Ltd, která se zabývala vývojem a propagací rádiové komunikace. Předtím mu byl udělen patent pro rádiovou kabelovou telegrafii.

V prosinci 1902 vyslal Marconi první rozhlasový signál ze státu Nova Scotia v Severní Americe do Velké Británie.

V roce 1905 byl poprvé uznán význam rozhlasu pro vojenské účely, když japonské námořnictvo zničilo ruskou flotilu, částečně díky rádiovému zařízení zakoupenému od Marconiho.

V roce 1912 otevřel Marconi první továrnu pro zpracovávání rádiových vln, v Chelmsfordu v Anglii; zaměstnával více než 50 lidí.  Jak tvrdí paní Susan J. Douglas, historička pro oblast rozhlasových vln na University of Michigan, Marconi „přinesl rozhlasové vlny na trh, ale nikdy neplánoval žádné vysílání.“

Další informace o historii rozhlasu

dalsi informace o historii rozhlasu

Vysílání

Navzdory veškerému potenciálu bylo vysílání zahájeno amatéry. Po první světové válce postavili bývalí vojáci, kteří získali technické znalosti v oblasti vojenské radiotelegrafie, první přenosové a přijímací stanice. Byli známí jako rádioamatéři, ale byli zároveň nepostradatelní pro rozvoj rozhlasového vysílání. Úřady však tyto experimenty neschválily, protože zamýšlely používat rádiové vlny pouze pro vojenské účely. V roce 1919 zde bylo více než 10 000 rádioamatérů.

První vysílací stanice

V roce 1919 se Frank Conrad z Pittsburghu, PA, stal prvním člověkem, který realizoval pravidelné vysílání na vlnách AM ve Spojených státech amerických. Přenášel sportovní výsledky a některé rozhovory, ale převážně přehrával hudbu. Byl dokonce považován za prvního člověka, který vysílal rozhlasové reklamy. Rozhlasová stanice Franka Conrada byla proto první komerční vysílací stanicí.

V září 1921 byl poprvé vysílán koncert Filharmonického orchestru města New York, s obrovským úspěchem.

V roce 1921 bylo v USA 50 000 rádiových stanic; v roce 1922 jich bylo půl milionu a v roce 1924 1,5 milionu!

Rozhlas a Velká hospodářská krize

Jakmile se v roce 1929 objevila Velká hospodářská krize, Spojené státy trpěly dlouhodobou vysokou nezaměstnaností, chudobou, nízkými zisky a deflací. To mělo vliv na růst rozhlasového a hudebního průmyslu. Nicméně, přišly těžké časy pro nahrávací průmysl, protože rozhlasové vysílání bylo mnohem levnější. Mnozí předpovídali konec nahrávacího průmyslu. Brzy však začala Americká společnost skladatelů, autorů a vydavatelů (ASCAP) vybírat licenční poplatky od rozhlasových stanic, které hrály jejich nahrávky. To však nezabránilo růstu významu rozhlasu; naopak, rozhlas začal rychle prosperovat. Zlatý věk rozhlasového vysílání trval od konce dvacátých let až do konce čtyřicátých let minulého století. Bylo to období charakterizované mnohými jedinečnými programy a vysíláním, včetně nově vyvinutých dramatických programů, jež byly označovány termínem „Mýdlová opera“.

FM rádio

V roce 1933 byl Edwin Armstrong (1890-1954) oceněn za rozvoj širokopásmové frekvenční modulace (FM), která snižuje statické elektromagnetické rušení a vliv prostředí. FM pásmo rádiových vln se pohybuje v rozmezí 88 MHz až 108 MHz. Rozmanití uživatelé, například policejní dispečeři, dispečeři letového provozu a uživatelé mobilních telefonů, mají každý své vlastní vlnové pásmo. Navzdory své současné prevalenci se FM rádiové vlny staly populárními již v šedesátých letech minulého století.

Rozhlas a druhá světová válka

Než se objevila televize, bylo rádio nejlevnějším a nejúčinnějším prostředkem pro zabránění sociálním změnám nebo pro jejich podporu. To vedlo k nárůstu rozhlasové propagandy. Pomocí této technologie mohly být informace přenášeny na velké vzdálenosti, mohly být doručovány širokému publiku, které slyší propagandistický hlas a nechává se přesvědčit.

V srpnu 1940 realizovala Amerika své první mezinárodní vysílání. Bylo to částečně způsobeno Hitlerovým postupem v Evropě a obavou prezidenta Roosevelta o účincích nacistické propagandy. Roosevelt proto vydal nařízení, které vedlo k vytvoření vládního rozhlasu známého jako „Hlas Ameriky“. Lidé mohli poslouchat válečné zprávy a prezident měl dokonce svou vlastní show, známou jako „Povídání u krbu“. Další populární show byla nazvána „O národní bezpečnosti“ a „O vyhlášení války Japonsku“.

Po útoku na Pearl Harbor, v prosinci 1941, se americké rozhlasové vysílání stalo součástí propagační kampaně. První vysílání do Německa bylo provedeno v únoru 1942; toto vysílání bylo zahájeno „Bitevní hymnou republiky“. Vlády začaly chápat rádiový potenciál nejen jako komunikační prostředek, ale také jako zbraň.

Od kapesního rádia až k digitálnímu vysílání

V roce 1954 se na trhu objevilo první kapesní tranzistorové rádio.  Mělo název Regency TR1; bylo napájeno standardní baterií 22,5V; bylo dost malé na to, aby se vešlo do kapsy. Časopis Fortune Magazine uvedl, že „pokud jste vlastníkem tohoto rádia, jste tím nejlepším tvorem na dvou nohách.“

Od kapesního rádia až k digitálnímu vysílání

V osmdesátých letech minulého století si lidé brali na ulici svou vlastní hudbu, s novým oblíbeným městským trendem: boomboxy.

Rádiové boomboxy

Začátkem devadesátých let začali rádioamatéři používat pro zpracování rádiových signálů počítače se zvukovými kartami. Koncem devadesátých let se začalo uplatňovat digitální vysílání.

Internetové rádio

Internetové rádio

Internetové rádio zahrnuje streamingová média; může být nazýváno termínem webcasting. Používá se rovněž systém podcasting, kde je audio obsah k dispozici ke stažení. Podle studie eMarketer (výzkum Edison) bylo v květnu 2016 celkem 44% všech hodin strávených posloucháním hudby ve formátu rádia AM/FM; následuje 18% poslechu nakupované hudby; nakonec je zde 17% streamingu (Spotify, Pandora atd.). To znamená, že „rozhlas si nadále udržuje největší podíl na trhu s poslechem hudby, [přičemž] odběry u streamování hudebních stránek zaznamenávají růst po celém světě“ (výzkum Edison, „Sdílení hudby: Podíl poslechu,“ 18. říjen 2016).

Jak uvádí UNESCO, rádio je stále nejlevnějším prostředkem přenosu zpráv a reklamy a má dosah na nejširší publikum. Rovněž skutečnost, že rádiová zařízení jsou k dispozici v automobilech, vlacích a mobilních telefonech, usnadňuje přístup k poslechu. V zemích, kde neexistuje svoboda projevu, hraje rádio důležitou roli při sdílení informací. Tam, kde jsou těžko přístupné drahé technologie, jako například televize a internet, hraje rozhlasové vysílání klíčovou roli pro rozvojový svět.

Někteří lidé si mysleli, že rozhlas bude nahrazen televizí a poté kyberprostorem, ale tento vývoj pouze posílil význam rozhlasu! Inženýři nadále nacházejí stále více a více možností pro využití rádiového vysílání a rozsah frekvencí prakticky nikdy nekončí.

Význam rozhlasového vysílání v naší společnosti nadále roste, protože vysílání, webcasting a podcasting jsou na celém světe velice populární.  Rozhlasové vysílání tady opravdu zůstane!

Jak se rozhlasové vysílání změnilo během vašeho života? Jakou roli hraje ve vašem životě? Podělte se s námi o svůj příběh!